Jaký terén můžete očekávat na letošním mistráku na klasice? Pár detailů prozradí hlavní kartograf Zdeněk Rajnošek v následujícím rozhovoru, který vedl Milan Seitler.
Ahoj Rajmo, začneme nějakou jednodušší otázkou 🙂 Bude to štípat?
Ahoj Milane, máš-li na mysli podrost, tak můžu zodpovědně prohlásit, že štípání závodníky nečeká. Co by ovšem štípat mohlo, jsou někdy krátké prudké, jindy dlouhé a pozvolné (výjimečně i dlouhé prudké) výběhy kopců. Chce to mít naběháno.
Dobrá, pojďme se trochu ohlédnout zpátky. 2021 – balvany, hustníčky a údolí. 2022 – pískovce, brutální svahy a déšť. 2023 – divoký podrost i rychlé čisté pasáže. Jaká bude klasika v roce 2024?
Bude to klasika jak má být. Pokud se nemýlím, tak neexistuje předchozí o-mapa tohoto prostoru. Nicméně i z turistické mapy je jasné, že půjde hlavně o volby přes údolí (v jednotném i množném čísle). Pořadatelé mají k dispozici velkorysých 17 km2 mapy, takže sobotní i nedělní závod může proběhnout v samostatné části lesa.
Při pohledu na ukázky z mapy mě napadají dvě otázky. Ta první – vzhledem ke zvolené značce pro rozhraní porostů to znamená, že se s kameny letos moc nepotkáme? Otázka druhá – jeden z výřezů je kompletně zelený, kolik zelené můžeme čekat na celé mapě?
Tato úvaha mě nenapadla, ale je to tak. Skalek a kamenů v prostoru moc není. Dokonce, nechci závodníky děsit, i ve svazích prudkých tak, že tam mapař srázy najisto čeká, nejsou 😉 Rozumím tomu, že černé tečkované rozhraní se může plést s kamenným polem. Zelené čárkované rozhraní se zase plete s něčím jiným. Přáním zadavatele byly černé tečky s ohledem na čitelnost mapy v 1:15 000. Vyhověl jsem. (Pro zajímavost: ve sprintovém klíči symbol pro zelené čárkované rozhraní porostů vůbec není.)
Subjektivně je zelené na mapě málo. Výběr výřezu má asi závodníky vystrašit, aby byli následně příjemně překvapeni :). Což je samozřejmě moje spekulace.
Je na lesích kolem Cukrové boudy něco specifického, nějaká věc, kterou bys vypíchl a kterou závodníci jinde nenajdou?
Ne, ale v tom dobrém smyslu 🙂 Jediná věc z kartografického hlediska byla ne/mapování, generalizace kupek po starých vývratech. (Vývraty v mapě zachyceny nejsou). Když jsou kupky 2,3,4, není problém je nakreslit do mapy. Když je jich na malé ploše třeba 20, jsou odsouzeny k tomu stát se rozbitým povrchem (mapová značka 113).
Zvídavá otázka na závěr – co je pravdy na tom, že jsi při mapování narazil na vlky? 🙂
Pravda je, že já jsem vlka nepotkal. A navíc jsem panu lesnímu správci slíbil, že o tom nebudu mluvit ;). Mimochodem pan lesní správce je strůjcem toho, že v terénu ani na mapě závodníci nenajdou “ošklivé” sítě vytěžovacích cest od lesní techniky. Pan správce nemá rád harvestory a dlouhodobě se tomuto typu hospodaření vyhýbá. Je tak hlavně jeho zásluhou, že se šampionát bude odehrávat převážně v souvislém bukovém i smrkovém lese.
